Eliška Josefíková dnes už osmým rokem pracuje na Biskupství brněnském a z toho šest let na Diecézním centru mládeže. Před tím působila  jako týmačka v Osové Bítýšce na  DCŽM. Jejím kolegou je Fanda Jeleček, věrný příznivec Komety Brno a rovněž zaměstnanec DCM. Oba mají společně na starosti Stravovací skupinku.

Byli jste už někdy v minulých letech na celostátním setkání mládeže?

 Eliška: Ano, moje první setkání bylo v roce 1999 na Svaté Hoře, kde jsem byla jako účastník, a v roce 2002 jsem už byla ve Žďáře v Ubytovací skupince. Následně pak v Táboře jsem byla jako jediné děvče ve Stavební skupince. 

Fanda: Jakoúčastník jsem byl v Táboře. V organizačním týmu jsem byl také, ale nebylo to  na setkání v Čechách.

 

Jaký je váš úkol na Celostátním setkání mládeže ve Žďáru a co všechno obnáší?

Eliška: Mým úkolem ve Žďáru je z části vést stravovací skupinku - pro centrální školu, kde se budou stravovat hosté, biskupové a přípravný tým.

Fanda: Já mám na starosti stravování všech ostatních účastníků, čili všechny ostatní jídelny, aby tam všechno klaplo.

 

V kolika lidech se dá zvládnout tento úkol? Jak početný má být váš tým?

Eliška: Celkově jsou na každou školu dva lidé, takže dohromady kolem třiceti a na centrální školu určitě minimálně deset.

 

Čtyřicet lidí v týmu, to je hodně. Jste už kompletní, nebo stále ještě hledáte nové členy?

Fanda: I s Eliščiným týmem nás bude potřeba asi kolem čtyřicítky nebo padesátky a ještě je nás málo, takže ještě přibíráme.

 

Co by měl umět a zvládat ten, kdo by vám chtěl pomáhat?

Eliška: Měl by mít určitě organizační schopnosti, měl by vědět, jak vypadá kuchyně, aby nebyl překvapený :) Měl by být pohotový a nebát se řešit konflikty, které mohou nastat. Výhodou je potravinářský průkaz, ale povinný není. Dá se vyřídit i dodatečně.

Fanda: Měl by umět česky:) a měl by počítat s tím, že nestihne celou část programu, ale jen tak třetinu. Zato zažije krásné spolčo v přípravném týmu už týden dopředu :)

 

Na co se nejvíc těšíte do Žďáru?

Eliška: Nejvíc se těším na atmosféru a mladé lidi tam. Vždy mě to povzbudí, když vím, že pokračuji správnou cestou.

Fanda: Nejvíc se těším na tu dvoutýdenní dovolenou, jak si na setkání krásně odpočinu! :)



Pamatujete si největší průšvih, který jste zažili při organizaci jako přípravný tým?

Eliška: Myslím, že největší průšvih se nám stal až teď nedávno na Fóru mládeže, kdy jsme jeli dělat snídani, a nevyjelo nám auto. Zpoždění bylo asi patnáct minut, ale dalo se to stihnout. To byl asi největší průšvih, pokud nepočítám setkání v Madridu, kde jsem byla také ve Stravovací skupince. Tam nám nedali kuchyni, takže jsme si kompletně všechno nádobí a spotřebiče museli přivést sami :)

Fanda: Zažil jsem setkání v Kolíně nad Rýnem, kde jejich stravování opravdu zkrachovalo, takže doufám, že to se nám nestane.



Děkujeme za rozhovor na přejeme samé spokojené strávníky!

 


rozhovor vedla a zpracovala Anička Jordanová