Jan Motyčka s přezdívkou John až donedávna působil na Vesmíru - Diecézním centru života mládeže v Deštném v Orlických horách. Teď využívá volna a připravuje se na Žďár. Vystudoval organickou chemii v Praze. K tomuto oboru, který označuje jako „krásný“, se chce vrátit někdy po žďárském setkání a věnovat se mu naplno.

 

 

Ve Žďáře má na starosti skupinku Sálistů. Tým obstarávající jeviště a sály musí zajistit technické zázemí sálů se vším všudy: aby byly otevřené a větraly nebo fungovala technika. Skupinka čítá přibližně 35 lidí. Na každý sál tak vychází jeden člověk, což je podle Johnových slov ideální stav.

 

Dáváte přednost klukům „technikům“, co umí ovládat projektory a podobná zařízení, nebo neřešíte rozdíl kluci-holky?

Záleží to na sálu. Některé jsou totiž náročnější, jiné méně. Ale obecně je nám jedno, zda jsou v týmu kluci, nebo holky. Celkově se k nám ale hlásí většinou kluci.

 

Vybral sis tým sám nebo ti byl přidělený?

Řekl mi o něm Tomáš Hoffmann, který věděl, že bych chtěl na CSM s něčím pomáhat. Sháněli na tuto funkci člověka. Samotný svůj tým jsem si z poloviny vybral sám, z lidí, které jsem znal z Vesmíru. Dost dalších dodala ostravsko-opavská diecéze, protože mi je pomohl sehnat Jenda - můj kolega z Vesmírného týmu.

 

Co ti služba vedení jedné z přípravných skupinek dává?

Rozšiřuje mi obzory, jak funguje příprava takto velkého setkání mládeže. Většinou jsem byl totiž jen účastník, nebo jsem připravoval něco jen tak lehce. Například při návštěvě papeže jsem byl mezi pořadateli, ale přijel jsem, něco jsem udělal a odjel. Nyní mi to dává možnost poznat spoustu lidí i fungování CSM, je to krásný prostor určitého druhu realizace.

 

Je něco, čeho se obáváš, že se stane? Například, že něco nebude fungovat?

Mohlo by toho vybouchnout tolik, že by bylo těžké vypíchnout jen něco. Zatím to neřeším, jsem naprosto v klidu.

 

Kdyby sis mohl vybrat jinou skupinku, která by to byla?

Určitě VeKa.

 

Zpíváš tam?

Ne, nikdy jsem tam nepůsobil. Ale na Vesmíru jsem si s nimi někdy zazpíval - jsou prostě nejlepší :)))

 

Na co se nejvíc těšíš ve Žďáru?

Na lidi, na mládež. Že budou ze setkání nadšení, že je to nabudí a vydrží jim to i dál.

 

Co plánuješ po skončení žďárského setkání?

Chtěl bych si odpočinout na již tradičním lezení ve švýcarských Alpách, kam s kamarády vyrážím pár dní po skončení Žďáru. Tam se opravdu moc těším.

 

Děkujeme za rozhovor a přejeme dobře fungující sály!


rozhovor vedla Lenka Češková

zpracovala Monika Stachoňová