P. Jenda Balík se po deseti letech doslova vrací na místo činu. Stejně jako tehdy, i letos ve funkci ředitele Sekce pro mládež České biskupské konference připravuje Celostátní setkání mládeže ve Žďáru nad Sázavou. Zeptali jsme se ho, co se u něj za tu dobu změnilo a jak probíhají přípravy na letošní setkání.

 

Otče Jendo, jaké události Vás za těch deset let potkaly?

Do roku 2005, do setkání s papežem v Kolíně nad Rýnem, jsem byl zodpovědný za Sekci pro mládež ČBK a potom jsem do jara 2011 působil ve farnosti v Praze - Strašnicích, což je na naše české poměry velice živá a velká farnost. V neděli  kostel navštívilo okolo tisíce lidí, mnoho rodin a mladých lidí. Zároveň jsem se během těch let věnoval prohloubení studia. Zaobíral jsem se centry života mládeže a pastorací mládeže, jak ji konal Jan Pavel II. a jak pokračuje Benedikt XVI. Vše jsem shrnul v několika knihách. Podařilo se mi vydat i publikace pro mladé. V té době vznikal časopis IN!, se kterým bylo také plno práce. A teď od léta 2011 mě biskupové znovu jmenovali do vedení Sekce pro mládež. Takže se opět věnuji naplno mladým lidem.

 

Když se řekne CSM 2002, co se Vám vybaví za okamžiky nebo situace?

Úžasné Boží věci... Například že dneska po deseti letech jsou kněží, kteří tam objevili své povolání, také mladí manželé, kteří dospěli k rozhodnutí, že se vezmou. No a úžasná parta lidí, která tam byla. A ještě to, že jsme tehdy bez nějakých velkých problémů s pomocí místních občanů zvládli přestěhovat pódium kvůli záplavám. Na Žďár 2002 mám mnoho hezkých vzpomínek.

 

Co Vám dává práce s mládeží?

Když je člověk s mladými, klade to na  něj velké požadavky na pravdivost. Mladí nemají rádi, když se někdo přetvařuje. Kdo je v kontaktu s mladými, musí na sobě  stále dost intenzivně pracovat,  co nejlépe uskutečňovat to, co hlásá. Stálý styk s mladými lidmi je pro mě velkou motivací, abych se neustále vzdělával, duchovně rostl a byl vnitřně pravdivý.

A pak je tu pochopitelně mnoho podnětů. Mladí lidé přináší do církve své nápady, pohledy, názory a je třeba je brát vážně a naslouchat jim… A jak před deseti lety díky mladým lidem vznikl časopis IN!, tak určitě vznikne zase něco nového.

 

Dokážeme Vás my, mladí, ještě nějak překvapit, nebo už nás máte prokouknuté?

Každý člověk je tajemstvím. I mladí lidé se generaci od generace mění, takže je pořád co objevovat. Mladý člověk vždycky překvapí. Někdy pozitivně, to je právě ta vnitřní pravdivost a touha po něčem dobrém, řekněme i ta touha po Bohu. Ve světě mladých jsou zachytitelné různé tendence. Poslední dobou  prožívám  vědomí, že současní mladí lidé jsou  nároční, že chtějí od církve kvalitu. Nejen co se týče osobního života a příkladu, ale i v různých nabídkách: když katechezi, tak pořádnou, když modlitbu, tak neodbytou...

 

Co je na přípravě CSM nejnáročnější?

Mezi mé nové poznatky patří zjištění, že přes všechnu virtuální komunikaci, přes všechny e-maily, Google dokumenty a mobily, pokud si lidé nesednou k jednomu stolu, tak se nedomluví. Takže můj hlavní úkol je dávat dohromady jednotlivé zodpovědné, aby spolupracovali, a sedět u mnoha diskuzí.

 

Takže to jste pořád na cestách…

Teď ano, neustále. S radostí mohu konstatovat, že mladí lidé, kteří jsou do přípravy Žďáru zapojeni, a které již mnohé znáte z minulých rozhovorů, jsou fantastičtí. Často odjíždím z návštěvy přípravné skupinky šťastný, že existují schopní mladí lidé, kteří se zdarma nasazují se vším, co umí, pro druhé.

 

Na co se ve Žďáru těšíte?

Na mladé lidi! Věřím, že Pán Bůh setkání na přímluvu Panny Marie požehná a že mnoho mladých se bude vracet domů s velkým nadšením a s obnovenou láskou k Pánu Ježíši.

 

Co od setkání očekáváte po duchovní stránce?

Kde je Duch svatý, tam se dějí věci hluboké a trvalé. Prožijeme-li setkání opravdu s Bohem, věřím, že mnoho mladých zakusí dotek Boží, který změní a nasměruje jejich život. Proto věřím, že se díky setkání celá řada mladých lidí rozhodne pro nějaké solidní povolání, ať už duchovní nebo manželské.

 

Je něco, čeho se bojíte? Co by podle Vás byl největší průšvih na CSM?

Vlastně nevím. Věřím, že má vše v rukou dobrý  Bůh. My děláme poctivě to, co je na nás. Jistě důvěřuji, že bude pěkné počasí, že se nic nestane… Ale po pravdě řečeno, máme udělat to, co je na nás, a pak říct, že jsme neužiteční služebníci, udělali jsme, co jsme byli povinni udělat, a zároveň věřit,  že láskyplný Pán má však vše ve svých rukou.  

 

Kdybyste si mohl vybrat nějaký přípravný tým, který by to byl?

Moje láska jsou média. Od chvíle, kdy jsem v devadesátých letech na Sekci pro mládež nastoupil, měl jsem tuto skupinku na starosti. Mnohému jsem se naučil.  Proto je mi oblast médií velice blízká.  

 

Co plánujete po setkání? Odpočinete si nebo budete mít ještě něco na práci?

Nejdříve osobně objedu různé dárce a spolupracovníky, abych jim poděkoval.  Pak dopíšeme knížku o setkání, která vyjdet koncem října. S mým sekretariátem na České biskupské konferenci připravíme některé programy na říjen a listopad. Začátkem září odjedu na 3 týdny na hory. První týden budu trávit se skupinkou kněží. Budu spát, sportovat, modlit se a číst. Už se těším.

 

Děkujeme za rozhovor a za celé CSM!

 

rozhovor vedla a zpracovala Lucka Přikrylová