Co všechno má na starosti tým Liturgie? Najdou v něm své uplatnění taky děvčata? Nebo je jen pro bohoslovce a  pro kluky? Více prozradí v rozhovoru otec Roman Dvořák.

 

 

Představil byste se nám prosím?

Jmenuji se Roman Dvořák, jsem sedmý rok knězem českobudějovické diecéze. V současnosti mám na starost Diecézní centrum mládeže v Českých Budějovicích a Diecézní centrum života mládeže na Ktiši.

 

Jaký tým jste dostal do péče na CSM ve Žďáru?

Pro CSM ve Žďáru nad Sázavou jsem byl pověřen službou vedení liturgické skupiny – zřejmě  v návaznosti na Světové dny mládeže v Madridu, konkrétně na tamní český program, kde jsem již liturgickou skupinku také vedl.

 

Co má Liturgická skupinka všechno na starosti? Co si pod tím máme představit?

Na první pohled – a je pravda, že to bývá ta nejviditelnější část naší práce – by se zdálo, že jde hlavně o ministrování během bohoslužeb. To je ale jen jedna část, která je, jak už jsem řekl, hodně viditelná.

Liturgická skupinka toho však připravuje  mnohem víc. Praktické úkoly, jako například příprava věcí v sakristii. Potom také služby během adorací a služby na liturgickém stánku – aby byl dostatek informací o tom, co je kdy potřeba. Také aby měli informace kněží, kteří budou během setkání sloužit ať už svátostí smíření nebo jakkoliv jinak. 

Patří sem také tvorba modliteb, protože každé ráno a víceméně každý večer bude probíhat nějaká společná modlitba. I tvorbu těchto modliteb má na starosti Liturgická skupinka, někdy ve spolupráci se skupinkou Režie.

 

Kolik vás v týmu je?

Máme to zatím připraveno tak, že by nás mělo být dvacet pět. Myslím si, že bychom to v tomto počtu měli dobře zvládnout. Samozřejmě počítáme s tím, že během setkání samotného zapojíme ještě mnoho mladých třeba právě do ministrování a do různých dalších služeb. I ten, kdo není přihlášený do Liturgické skupinky, má tedy zcela jistě šanci se do liturgie zapojit.

 

Co musí splňovat ten, kdo by chtěl být v Liturgickém týmu? Je požadavkem, aby to byl bohoslovec?

Musím předeslat, že teď již máme téměř plné stavy. Ale seminář není základním předpokladem. Tím je právě ochota sloužit – jakýsi vztah k liturgii. A to není myšleno pouze bohoslužebně, ale především jako vztah k modlitbě. K tomu, že člověk tyto věci rád tvoří, rád se s druhými modlí a rád věci kolem modlitby připravuje. Někdy je možná také zapotřebí ochota nechat si utéct něco z programu právě proto, že musím hlídat sakristii nebo mít službu během adorace, která bude v podstatě celodenně probíhat v kostele sv. Prokopa.

 

Takže máte v týmu i děvčata?

Ano, máme. Aby byl náš tým obohacen. V týmu máme také několik bohoslovců a budeme tam dva kněží. Ten zbytek jsou kluci (smích).

 

Ptám se, protože v Madridu byl celý Liturgický tým z bohoslovců… :)

Ano, v Madridu to vyplynulo ze situace, ale nebyl to úmysl. Bylo to tak, že do liturgické skupinky se přihlásili bohoslovci. Liturgická skupinka tam čítala sedm lidí, přihlásilo se sedm bohoslovců a já jsem neměl důvod, proč je nevzít. A byla to zajímavá zkušenost. Jedna z velkých výhod byla, že se kluci navzájem znali a velmi snadno vykrývali různé chvíle nejistoty nebo chvíle, kdy bylo potřeba něco rychle zařídit jinak. Tam bylo vidět, že jsou už sehraní ze semináře, což není k zahození.

 

Na co se do Žďáru nejvíc těšíte?

Mě vždycky velmi těší být u toho, když se dějí velké věci z Boží milosti v životech lidí. A setkání ve Žďáru nad Sázavou je podle mé zkušenosti tím prostředím, kde Bůh může jednat a v mnoha případech jedná a je to tam viditelné. Právě na to se těším. Vůbec si to nedokážu představit, ale budu rád přitom.

 

Děkujeme za rozhovor!


rozhovor vedla Magda Klímová

zpracoval Pepa Lavička