Znáš někoho, kdo je ve stejném přípravném týmu už od CSM ve Žďáru 2002? Jedním z mála takových je otec Vláďa Novák, kterého jsme požádali o rozhovor.


 

 Představil by ses nám prosím?

Jmenuji se Vladimír Novák. Již dvanáctým rokem působím jako kněz na Centru života mládeže v Příchovicích a kromě toho také na Diecézním centru mládeže v Litoměřicích.

 

Pořádáte tam nějaké akce nebo aktivity, na které bys rád pozval mladé lidi?

Do Příchovic jezdí mladí lidé především spontánně. Naše Křižovatka je pro ně stále otevřená, ani se nemusí dopředu hlásit. Takže většinou nejedou přímo na nějakou akci, můžou prostě přijít a pobýt v rodinném prostředí. Program vytváříme společně, šitý na míru skupině lidí, která se sejde.

Občas nabízíme i nějaké aktivity. Teď zrovna bude plavecko-pudingový víkend (první prodloužený víkend v květnu). To vymysleli mladí, kteří k nám jezdí. Bude to taková pohoda – jede se na bazén a potom se vaří puding :)

Ten další prodloužený víkend bychom rádi udělali svižnější. Pokud bude v Jizeře voda, vytáhneme rafty – jsou tady na to dost dobré podmínky.

Jinak chystáme další sportovně laděné aktivity, výlety do přírody (Příchovice jsou na hranici Krkonoš a Jizerských hor pozn.red.). A na konci června bych doporučil víkend pro starší mládež (Do 18 nepřístupno :) ).

 

To těch aktivit máte tedy opravdu hodně...

A to v létě 14.-15. července bude ještě outdoorový víkend, kde se sdružením Fidcon chystáme hlavně různé lanové aktivity.

 

Co konkrétně budeš mít na starosti na CSM ve Žďáru?

Dá-li Pán Bůh, tak budu mít letos už podesáté na starosti skupinku Tisk. S tím jsem začal před deseti lety ve Žďáru.

 

Jak ses k tomu dostal, vybral sis to sám?

To ani ne, já jsem nikdy neměl blízko k médiím, jejich dravost mi spíš vadí. Mě o to kenkrát požádal o. Jenda Balík, který byl tehdy na Sekci ředitelem.

V týmu byli velice schopní lidé, např. dlouholetá tisková mluvčí Sekce pro mládež Katka Regendová, šéfová Lucka Koutová a další. To bylo dobré vedení Tisku, tak jsem si říkal, že to vezmu.

Moje služba měla být spíše lidem v týmu než v samotné novinařině, byl jsem prostě doprovázející kněz. Postupně jsem se pak do toho dostával a učil se i nové, odbornější věci. Pořád ale pro mě zůstává důležité být s lidmi a věnovat se tomu, abychom fungovali jako tým. Ty ostatní věci jsou spíš na těch, co tomu rozumějí :)

 

Jaký je hlavní význam Tiskové skupinky?

Já si myslím, že stále roste. Vždycky jsme měli touhu, aby se o našich akcích vědělo. Tiskový tým se snaží dostat informace k co nejširšímu okruhu médií a jejich uživatelů. Ze začátku se nám leccos dařilo, ale taky mnoho věcí dopadlo neúspěšně, protože ze strany některých médií nebyla ochota a asi ani příznivá doba. A to platí i o našich křesťanských.

Řekl bych, že během let se naše spolupráce výrazně zlepšila - zejména katolické prostředí je přístupnější k medializaci aktivit pro mládež. I ostatní média jsou zpravidla otevřenější.

 

Tys říkal, že jsi v Tisku hlavně kvůli lidem – abys je doprovázel. Co ta služba dává tobě? Zažil jsi během těch deseti let něco, co tě hodně obohatilo nebo oslovilo?

Že bych přímo v Tisku zažil něco obrovského, to si moc nepamatuji. Ale několikrát se nám podařilo vytvořit radostné, neformální společenství. Navzdory tomu, že je to hodně o práci, únavě, nedostatku spánku. To společenství bylo opravdu semknuté, a přestože členové Tisku nestihli mnoho z nachystaného programu, prožili velice intenzivní setkání s Bohem. To považuji za velkou věc, která mi dělá radost.

Vždycky jsem cítil, že v první řadě je třeba, abychom tam byli jako křesťané, a pak teprve jako ti, kdo se snaží dostávat zprávy do světa médií. Doufám, že se nám to i letos podaří.

 

Taky doufáme :)  A co je při té službě pro tebe naopak nejtěžší?

Vybalancovat vztahy s lidmi v týmu. Protože to není ani tak o práci, jako spíš o vztazích. Tým tvoří lidé, kteří jsou a měli by být kreativní, takže si pochopitelně chtějí ponechat některé své formulace a myšlenky – taky se tak projevují při komunikaci s ostatními. Ovšem v týmové práci je třeba také umět ztrácet nebo korigovat to své ve prospěch celku.

Není proto vždy jednoduché dobře spolu vycházet. V týmu se sejdou různé povahy a názory… Ještě to bývá umocněné únavou, komunikace je potom náročná, je těžké být společenstvím. Někdy se nám to podařilo překonávat lépe, někdy to zase úplně nevyšlo. To je věc, která je asi nejtěžší. Ale nejdůležitější opravdu je, abychom byli společenstvím s Pánem mezi námi. Když to jde, je to radost. A když to skřípe, tak to je potom ta starost...

 

Plánuješ po Setkání nějakou dovolenou nebo odpočinek? Jak vůbec rád odpočíváš?

 Co se týká nás, kněží z center života mládeže, míváme dovolenou až po prázdninách. Takže to bude doufám v září. Myslím si, že dovolená je nutnost. Chystám se do hor, asi domů, do Krkonoš.

Většinou volno dělím – část dovolené prožívám s kněžími a část sám. Mám rád dovolenou, na které se člověk hýbe. Takže chodím po horách nebo jezdím na kole. A potom mám ještě jednoho koníčka – stavím loďky. Tak už se těším do dílny, že  jedna lodička zase poporoste... :)

 

 Stavíš jednu velkou lodičku?

 Ne, bohužel to teda není lodička, která by mě odvezla. Je to model plachetnice. Vždycky o dovolené přibude nějaký kousek.

 

Vraťme se ještě ke Žďáru - na co se tam nejvíc těšíš?

Těším se na určité srovnání se situací před deseti lety, protože mládež se za tu dobu změnila. Těším se na srovnání jak programu, tak toho, jak mladí budou reagovat, jaká bude atmosféra.

Těším se také, že tam zažijeme setkání s Kristem, které „nakopne“ a povzbudí mnoho mladých – třeba do toho, aby byli aktivní ve farnostech, aby nesli zvěst evangelia a nešli přitom sami. Aby zažili, že církev o ně skutečně stojí a je jim domovem, kde mají možnost se realizovat, nacházet a rozvíjet své dary.

A ještě bych se rád zašel podívat na muzikál Tarzan, jestli budu mít čas.

 

 Ty už jsi ho viděl několikrát, že?

 Dvakrát. Ale rád ho uvidím znovu, jen musí být čas...

 

My ti ho nějak uděláme :)

Děkujeme za rozhovor!

 

 rozhovor vedla Lenka Češková

zpracovala Anežka Horáková