Tiskové mluvčí jsem vždy považovala za lidi z jiné planety (nebo aspoň dimenze). Jejich povolání mi připadalo  vznešené a na hony vzdálené těm "normálním". O tom, že to můžou být milí a příjemní lidé s běžnými zájmy, mě přesvědčila Lenka Češková, tisková mluvčí CSM.


 

Leni, představila by ses prosím čtenářům?

Jmenuji se Lenka Češková. Vystudovala jsem latinu a dějiny umění, potom jsem začala studovat teologii - tu ještě nemám dokončenou. Přechodně jsem pracovala v památkové péči a jinak už pár let působím ve Vysokoškolském katolickém hnutí (VKH) v Brně jako dobrovolnice. Nejdřív to bylo v kultuře, teď jsem ve vedení.

 

Co máš za úkol na Celostátním setkání mládeže?

Patřím k Tiskovému týmu, tam jsem teď potřetí. Poprvé jsem byla na Celostátním setkání animátorů v Kroměříži, potom na Světových dnech mládeže v Madridu.

Ve Žďáru budu dělat tiskovou mluvčí, což je pro mě nová úloha, protože zatím jsem vždycky byla redaktorka časopisu, který na setkání vycházel.

 

Na Celostátním fóru mládeže jsi moderovala tiskovou konferenci. Jaké to bylo?

Ta tisková konference pro mě byla velmi zajímavá zkušenost, protože dřív jsem na žádné tiskové konferenci nebyla, a to ani pasivně a už vůbec ne aktivně. A tady jsem ji rovnou měla zorganizovat.

Vzhledem k okolnostem, které se tam udály, jsem zjistila, jak je důležité umět improvizovat a pohotově reagovat na nepředvídané události – třeba když se s něčím počítá a potom je to tři minuty před začátkem naráz trochu jinak.

Díky tomu jsem si také uvědomila, jak je důležité mít kolem sebe spolupracovníky, kterým řeknu, že něco potřebuji zařídit, když už bych to sama nestihla udělat. Takže jsem tam také pochopila, že je dobré být součástí týmu a mít kolem sebe lidi, na které se můžu spolehnout.

 

Byla jsi někdy na setkání mládeže jako účastník, nebo jsi tam vždycky měla nějakou práci?

Moje první setkání mládeže bylo v Táboře. Tam jsem byla jen dva dny jako účastník. Moje kamarádka tam chtěla jet, ale neměla s kým. Tak mě požádala, jestli bych nechtěla jet s ní. Já jsem si říkala, co to asi bude, ale nakonec jsem jela a byl to pro mě velmi zajímavý zážitek. Na dalších Setkáních už jsem byla v Tiskovém týmu.

 

Co máš ještě kromě CSM naplánovaného na prázdniny?

V červenci bych chtěla jet na jednu akci se slovenskými jezuity. Pořádají tzv. Xaveriády – to je pouť vždycky někde na Slovensku. Letos to bude ze Slovenska do Polska. Budou tam i Poláci, Slováci, Maďaři a snad i nějací Češi :) . Takže tam bych chtěla, protože jezuité jsou mi blízcí a mám i nějaké kontakty se Slováky.

 

Co se ti líbí víc – být na Setkání jen tak, nebo se zapojit při jeho pořádání?

Víc se mi líbí, když něco dělám, to určitě. Jsem zvyklá vždycky s něčím pomáhat a něco dělat, tak to pro mě není ono, nic nedělat a jenom si to užívat. A když si potřebuju odpočinout a načerpat, tak jedu třeba na duchovní cvičení nebo jako „pouhý“ účastník na nějakou akci do zahraničí, to je odpočinkové a zároveň velmi obohacující.

 

Děkujeme za rozhovor!

 rozhovor vedla a zpracovala Anežka Horáková