5.3.2012 Komentář P. Jana Balíka k ukončenému 4. celostátnímu fóru mládeže ve Vatikánském rozhlase.

Průběh a atmosféru 4. celostátního fóra mládeže vykresluje malá příhoda. Když byl přečten návrh závěrů, které skupina mladých připravovala, přihlásila se mladá delegátka a řekla: „Stále jen požadujeme a požadujeme. Ale je třeba také říci, že jsme vděčni, že děkujeme za to, že můžeme žít v církvi, že jsme zde s našimi biskupy.“ 


Fórum mládeže nebylo parlamentem, kde jedni stáli proti druhým, kde se bezohledně lobovalo za vlastní postoje a názory. Jednalo se o dny pozorného naslouchání: biskupové (7) i pozorovatelé (30) mladým (85 ze 40 subjektů), mladí zase biskupům. Jednalo se o uskutečněnou synodalitu, o prožitek církve shromážděné ve večeřadle kolem Marie, o soustředění se v modlitbě a v otevřenosti k působení Ducha svatého.

Fórum naplňovalo slova Benedikta XVI.: „Prvořadou povinností celé společnosti při utváření spravedlivé a mírové budoucnosti je být pozorní vůči světu mladých, umět mu naslouchat a přisuzovat mu důležitost“ (Poselství k oslavě dne míru 1. 1. 2012).

Mons. Martin Holík vystihl atmosféru fóra slovy: „Vážím si toho, že vaše příspěvky a diskuse byly obsažné, kultivované a neútočné.“ Biskup Jiří Paďour soustředil své hodnocení do několika bodů. Podle něj šlo účastníkům o zachycení pravdy, o pokorné sklonění se před tajemstvím, o pevnost postojů a o setkání, které bylo soustředěné, ale zároveň poutavé. Papež Benedikt XVI. hovoří často o tom, že Duch svatý se projevuje vnitřní radostí. A tuto niternou radost vycházející ze srdce zakusil snad každý, kdo se fóra zúčastnil.

Prožívat tak intenzivní společenství je povzbudivé, ale i zavazující. Slova mladých lidí vedou k zamyšlení a nedovolují zůstat lhostejnými.

Podle mého názoru lze za vším, co mladí lidé řekli a napsali, objevit nadějné tendence, které v sobě nese nová generace. Před ty, kdo je doprovází, staví závažné výzvy.

Z diskusí o svátosti biřmování vyplývá obecnější zjištění. Mladí lidé cítí, že je jim poskytována nedostatečná výchova. Volají po integrální formaci, která by se dotkla celé lidské bytosti. Volají po tom, aby jim byla předávána podstata víry takovým způsobem, aby jim to pomáhalo nalézat její porozumění a aby si víru uměli obhájit sami před sebou i před druhými. Touží po uvádění do modlitby. Pochopitelně očekávají, že jim bude poskytnuta možnost víru prožívat a sdílet uprostřed konkrétního společenství.

Zjištění, že z účastníků, vesměs ve věku vysokoškoláků, měl málokdo představu o tom, co se ukrývá pod termínem sociální nauka církve, vede k zamyšlení nad obsahem kázání, katechezí a pastoračních programů.   

V závěrech se pro někoho překvapivě objevila žádost o zřízení gynekologické ordinace podporované biskupstvím, která by pracovala v souladu s učení katolické církve. Za tímto bodem se ve skutečnosti ukrývá velké množství otázek, na které ne vždy nachází mladí lidé uspokojivé odpovědi. Lidská láska, sexualita a rodičovství patří v době mládí k aktuálním tématům. Jak si poradit s učením církve, když jsou většinové názory lákavé a těžko se vyvracejí? Mladí lidé potřebují znát nejen morální normu, které církev učí, ale požadují, aby jim byla vysvětlena. Aby ji mohli přijmout, potřebují, aby se jim stala uchopitelnou. Kromě toho požadují, aby jim církev zprostředkovala odborné rady, jak naplňovat vysoké ideály o manželství a rodině. Jejich oprávněný požadavek by církev neměla přeslechnout. 

Mladí delegáti pocházející z nejrůznějších prostředí také jasně ukázali, že od těch, kdo je doprovází, vyžadují osobní vztahy, trpělivé vedení, stálou motivaci, porozumění, ale i odvahu, aby byli přizváni ke spoluodpovědnosti.

Delegáti také přítomné přesvědčili, že existuje mnoho mladých, kteří si váží církve. Zároveň se projevilo, že jsou oprávněně na své vychovatele nároční a vyžadují kvalitu. Buďme za to vděčni a snažme se je nezklamat. Zanedlouho bude naše církev taková, jak kvalitně formovaní budou dnešní mladí lidé.

P. ThDr. Jan Balík