Ve dnech 17.-20.července se na Velehradě konalo setkání české a slovenské mládeže. Mottem byl úryvek ze Skutků apoštolů: „Dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky.“ (Sk 1, 8) A odkud se vzal samotný název ActIv8? Právě z anglického překladu už zmiňované věty z Písma (Act=Skutky, I=kapitola, v8=8.verš). Cílem tohoto setkání bylo spojit se s mladými z celé zeměkoule, kteří se spolu s papežem Benediktem XVI. sešli v Sydney, aby oslavili Světové dny mládeže.


Minulý rok jsem se zúčastnila i setkání v Táboře a viděla, že k uskutečnění takové velké akce je potřeba hodně ochotných lidí, proto jsem se rozhodla přiložit ruku k dílu a přihlásit se letos jako dobrovolník do registrace. Protože bylo potřeba všechno připravit, na Velehrad jsem se s dalšími třemi kamarádkami vydala už ve středu. Po pětikilometrové pěší cestě ze Starého Města jsme do cíle zdárně dorazily. Naším přechodným bydlištěm se stal poutní dům Stojanov. Protože registrační skupinka ve středu ještě žádné účastníky registrovat nemusela, šly jsme s holkami objevovat krásy Velehradu a vychutnávat si prozatímní klid. Opačně na tom byli stavbaři a technici, kteří měli plné ruce práce se stavěním pódia. Večer se celý přípravný tým shromáždil v blízkém skanzenu Modrá na slavení mše svaté, při níž nám o.Jan balík připomněl, jaké je naše poslání zde na ActIv8: „Jsme tu, abychom připravili cestu pro Pána Ježíše, aby mohl všem účastníkům vejít do srdce.“ Na znamení tohoto povolání každý dostal přívěšek s holubicí, aby nás vedl Duch svatý. O.Kamil Obr všechny přítomné naučil česko-anglický pozdrav ActIv8: V Kristu free! (V Kristu je svoboda) Poté jsme se rozutekli do skupinek a plánovali zítřejší úkoly při příjezdu účastníků. Načež nezbývalo nic jiného, než se odebrat na lůžka a načerpat síly.

Nastal den D. Přípravák začal čtvrtek mší svatou, při které jsme prosili za celé setkání. Dostali jsme požehnání a směle vyrazili vítat „activáky“. Počasí nám moc nepřálo, deštníky nebylo radno schovávat, přesto na Velehrad mířily davy mladých lidí. Ti se nejdříve zaregistrovali, a pak už se jich ujali ochotní ubytovatelé a hurá stavit stan. Večer probíhal na pódiu „light program“ – hudební produkce: Eliška Bielkova (SK), Kapely Run(a)way (CZ), Kerygma (SK), Adorare (CZ-Študlov).

V pátek ActIv8 vypukl naplno. Na hlavním pódiu bylo neustále živo. Protože příliv účastníků už upadl, v registraci jsme se s holkami staly přebytečnými, a tudíž si mohly spolu s ostatními užívat programu. Dopoledne jsme společně prožívali mši svatou, kterou sloužil o.arcibiskup Ján Sokol, kázal o.biskup Vojtěch Cikrle. Po obědě následovala katecheze spojená s křížovou cestou. Také nesmím opomenout, že po celou dobu setkání probíhala v bazilice nonstop adorace a stále byla možnost přistoupit ke svátosti smíření. Páteční večer patřil Benefičnímu koncertu pro Ukrajinu, kdy nás nejdříve naladila na ten správný stupeň slovenská worshipová skupina Tretí deň, a po ní už vstoupila na prkna americká rocková kapela Sonicflood. A hned první písničkou Open the eyes of my heart, Lord, I want to see you (Otevři oči mého srdce, Pane, vidět Tě toužím) začal úžasný worship. Ruce mladých se zvedaly vzhůru a všichni společně chválili Boha. Během koncertu vyprávěl Rick Heil, frontman skupiny, jeho osobní zážitek s Bohem. Sonicflood zařadili do svého repertoáru mnoho světově známých písní, ovšem s vlastními úpravami. Při chvále Here I am to worhip (Jsem tu, abych Tě chválil) publikum zpívalo hned třemi jazyky – někteří spolu se Sonicflood anglicky, další použili mateřštinu – češtinu či slovenštinu. Celý koncert byl završen písní Heart of worship (Srdce chvály), která začíná slovy: Hudba dohrává, všechno se ztiší… a tak i my jsme se pomalu ztišili a připravili k večerní modlitbě.

V sobotu ráno jsme měli ojedinělou možnost prožívat řeckokatolickou liturgii, kdy mši svatou sloužil o.biskup Ladislav Hučko a kázal o.biskup Peter Rusnák. Náplní dopoledního programu bylo připomenutí všech minulých Světových dnů mládeže. Po obědě jsme si mohli protáhnout své tělo při různých sportech, také probíhala prezentace komunit, hnutí a řeholí. Od 15.hodin organizátoři přichystali velké množství workshopů (např. Okultismus a esoterika - skutečné nebezpečí nebo strašák? (P.Vojtěch Kodet); Sex, AIDS, vztahy (Tomáš Řehák); Odpuštění sobě, jiným a Bohu; Církevní kotel – otázky a odpovědi (P.Jan Balík); Má církev patent na pravdu?; jak obhájit svoji víru,…), takže se vybíralo opravdu těžce. Večer se nachýlil a nastal vrchol celého setkání – vigilie. Nejdříve byl zapálen a požehnán oheň – symbol Ducha svatého, který chce proměnit naše srdce. Proto je nutné je otevřít a nechat Ducha svatého vstoupit. A opět jsme si písní Here I am to worship připomněli, proč zde vlastně jsme. Poté přišlo na řadu čtení 3 starozákonních textů v originálních jazycích – hebrejsky, řecky a latinsky. Byla přinesena ikona Panny Marie, následovala katecheze, svědectví lidí, kterým Bůh doslova změnil život vzhůru nohama. Při slavnosti světla všichni drželi v rukou zapálené svíčky a obnovovali své křestní sliby a biřmovací závazky. Po vigílii se ale spát nešlo. Bohatý noční program nabízel spoustu možností – moderované adorace, četba Božího slova, růženec, modlitba 150 žalmů, modlitba Taizé, modlitba chval či divadelní představení. Od 2.hodiny jsme sledovali přímý přenos mše svaté se Sydney, při níž Svatý otec vyhlásil místo konání světového setkání mladých v roce 2011, a to španělský Madrid. Ve 4 hodiny ráno byl ActIv8 zakončen jitřní bohoslužbou, kterou při východu slunce celebroval olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Ten v promluvě zdůraznil význam misijního poslání mladých křesťanů: „Po mši svaté se všichni rozejdeme, ale to, co jsme prožili, si nesmíme nechat pro sebe.“ Jako symbol Ducha svatého byly vypuštěny holubice. Po požehnání a rozeslání dostal každý účastník osobně od kněze křížek na čelo a malý dáreček. A už nezbývalo nic než sbalit stany, rozloučit se a vyrazit směrem k domovu.

A co dodat na závěr? Myslím, že všech těch šest tisíc mladých lidí, jež připutovalo na Velehrad nelitovalo, že mohlo strávit několik úžasných dnů společně s mladými křesťany v Boží přítomnosti a „dobít duchovní baterky“. A pro vás, kdo jste na Velehradě nemohli být osobně, mám aspoň internetovou adresu, kde můžete shlédnout pár videí ze setkání a vidět ty, kteří se nebojí veřejně přihlásit ke Kristu ( http://vimeo.com/1406888 ).

 

Autorem článku je Michaela Solařová (misa2612). Článek vyšel 17.12.2008 na blogu misa2612.signaly.cz.